Strakonický příspěvek k české „montovně Evropy“?

Na dubnovém zastupitelstvu města Strakonice představila zástupkyně české pobočky americké  developerské firmy Panattoni záměr vybudovat průmyslovou zónu Hajská. S touto zónou již územní plán města počítá a po výkupu všech pozemků a vydání územního rozhodnutí by se mohlo začít stavět, přičemž do dvou let by zde měl vzniknout komplex pro investory, kteří by zde vybudovali výrobní kapacity a zaměstnali možná stovky lidí.

hanacekAlespoň takto byl záměr představen a takto o něm hovoří i současné vedení města. Jeho smyslem je podle starosty Břetislava Hrdličky navrátit městu průmyslový ráz, dát příležitost místním obyvatelům získat zaměstnaní ve výrobě v místě bydliště a ještě vytvořit podmínky pro další infrastrukturní opatření, např. v podobě severovýchodního obchvatu. Zastupitelstvo schválilo uvolnění prostředků na výkup pozemků téměř jednomyslně a všichni jsou taktéž srozuměni s faktem, že nová průmyslová zóna na Hajské bude krok vpřed…

Tedy aspoň takto vypadají všechny dosavadní výstupy k tomuto tématu. Kdo by taky nesouhlasil s tvorbou nových pracovních míst a infrastrukturním rozvojem města? Proti tomu se přece nedá nic namítat…

Na celé věci je ovšem zarážejících několik aspektů. Předně, na rozdíl od ostatních plánovaných průmyslových zón, tedy Jelenky a U Blatenského mostu, je Hajská infrastrukturně zatím prakticky nedotčené území mimo intravilán města. Po výkupu pozemků a zahájení stavebních prací na přípravě průmyslové zóny tak dojde k nemalému záboru orné půdy. Je zajímavé, jak je česká veřejnost v poslední době háklivá na jakékoliv náznaky špatného hospodaření s půdou. Ve Strakonicích plánujeme zastavět 14 hektarů a s nikým to ani nehne… Buď jak buď, v územním plánu se s touto průmyslovou zónou počítá a buďme velkorysí, třeba opravdu musíme připustit, že omezení plochy orné půdy má rozvojový potenciál v jiných oblastech hospodářství. Vždy tomu tak bylo, tak proč být škarohlídi?

Co z toho bude?

Budiž! Potom se ale musíme ptát dál, a to jaký hospodářský přínos bude nová průmyslová zóna mít? Již bylo řečeno, že vedení města si od ní slibuje tvorbu nových pracovních míst zejména v průmyslové výrobě a přísun, resp. návrat kvalifikovaných zaměstnanců do Strakonic. To je jistě záměr bohulibý, byť s ohledem na sociodemografické faktory nebyly tyto souvislosti ani na samotném zmíněném jednání zastupitelstva dostatečně objasněny. Není vůbec jasné, kolik takových zaměstnanců ve městě žije, kolik se jich do města vrátí a odkud, resp. kolik se jich alespoň vrátit chce. Zástupkyně developerské firmy pouze uvedla, že vědí o zhruba 300 zaměstnancích, kteří jezdí za prací do Písku. Doufejme, že tedy dobře vědí, o jaké profese se jedná a především jaký typ investorů případně lákat do nové průmyslové zóny, aby se v ní tato pracovní síla uplatnila. Ano, můžeme pouze doufat, nic jiného nám totiž nezbývá…

V tom ovšem tkví největší kámen (potenciálního) úrazu v celé této záležitosti. Firma Panattoni získává od města prostor k realizaci průmyslové zóny nejen po stránce infrastrukturní přípravy, ale především po stránce samotného jejího dalšího provozu včetně výběru investorů, kteří zde své výrobní kapacity umístí. Je tedy na místě se ptát nejen na to, na základě jakých kritérií příslušné investiční pobídky budou realizovat, ale hlavně jakou přidanou hodnotu bude příslušná produkce mít, jinými slovy, zda půjde o výrobní provozy orientované na finální produkci či pouze o subdodavatele velkých (zahraničních) koncernů? To není banální otázka! V ní totiž tkví smysluplnost celého projektu.

Je nejvyšší čas zahájit celonárodní debatu o tom, jakým směrem chceme náš průmysl do budoucna orientovat. Je zřejmé, že subdodavatelský průmysl, který zažil masivní příliv cca od konce 90. let pomohl vytvořit spoustu pracovních míst, dal práci lidem, kteří o ní přišli po transformaci někdejších státních podniků v 90. letech a pomohl tak nastartovat ekonomickou prosperitu ČR. Výsledkem jeho dominance v národním hospodářství je však dnes skutečnost, že český průmysl ztrácí přidanou hodnotu v podobě finální produkce a navzdory vysoké zaměstnanosti zde stagnují mzdy, neboť dochází k přesunu zisků k zahraničním „matkám“. S ohledem na rozvoj robotizace v rámci tzv. průmyslu 4.0 pak lze do budoucna očekávat, že dojde k přesunu i samotných výrobních kapacit, neboť půjde o práci, kterou začnou („zadarmo“) realizovat roboti v samotných cílových zemích. Dominance subdodavatelského průmyslu a závislost na zahraničních vlastnících tak může vést poté k masivnímu nárůstu nezaměstnanosti v ČR. Aby se tak nestalo, je třeba podpořit výrobu orientovanou na finální produkci. S tím je pak spojen i technologický rozvoj, který lze zajistit jen veřejnou podporou vědy, výzkumu, vývoje a inovací a samozřejmě i kvalitního školství. Není nadnesené říct, že dobré vzdělání začíná již v mateřských školách.

Cesta do Německa?

A teď zpět k Hajské. Proč je důvod v souvislosti s developerským projektem průmyslové zóny o tomto uvažovat a tyto souvislosti si uvědomovat? Jelikož firma Panattoni není v ČR nováčkem, již má mnohé za sebou a na jí realizované průmyslové areály v jiných městech se stojí za to podívat. V těchto areálech jsou totiž lokalizovány převážně právě výrobní provozy subdodavatelského průmyslu či velkých zahraničních koncernů. Firma se veřejně chlubí, že připravovala např. podmínky pro výstavbu hal pro Amazon a v průmyslové zóně Cheb, tedy bezprostředně na státních hranicích, pak vítězoslavně láká investory otázkou: „Odkud chcete do Německa dodávat Vy?“… Stačí si chvíli prohlížet webové stránky této firmy a člověku je hned jasné, že pravděpodobnost, že nám do dvou let vyrostou na Hajské obří „montovny“, odkud se budou vyvážet součástky do velkých zahraničních koncernů, je navýsost oprávněná…

Aby bylo jasno, vážím si každé dobře vykonané práce a rozhodně nechci nikomu upírat možnost získat pracovní místo, kde se bude pracovat i za 15 tisíc korun hrubého ve směnném provozu. Je to samozřejmě lepší, než skončit „na pracáku“ nebo žít z dávek. Máme-li ale hledět daleko do budoucna a snažit se vytvářet vyšší kvalitu, potom musíme o budoucnosti českého průmyslu (i toho strakonického) uvažovat jinak.

hanacek3Jak z toho tedy ven? Zájmem města a jeho obyvatel by měl být hlavně rozvoj podnikání s důrazem na sektor malých a středních firem. Těm by měly být poskytnuty dostatečné pobídky v podobě vymezení a priorizace konkrétních výrobních odvětví, orientovaných na finální produkci. Vytváření těchto podmínek by mělo být v režii města, resp. pomoct by s ním měly veřejné subjekty, jako např. státní agentura CzechInvest. Takový záměr by měl být součástí širšího konceptu rozvoje průmyslu 4.0 a technologického rozvoje s napojením na vědecké a výzkumné instituce a projekty. Je zřejmé, že něco podobného se nedá zařídit během krátké doby a že vedení města těžko může takový proces nejen urychlit, ale i komplexně ovlivnit. Může maximálně komunikovat s dotčenými subjekty v zájmu realizace svých záměrů. Už nyní bychom si ale měli říct, co v tomto směru ve Strakonicích chceme, jaké proto máme podmínky a vytvořit pro to nezbytnou institucionální základnu v podobě např. městského startupového centra.

Hajská se k tomuto dá použít též. Proč by ne? Problém zde ovšem je, že město dalo fakticky bianco šek jedné soukromé firmě k tomu, aby zde realizovala svůj developerský záměr bez jakékoliv vazby na taková další rozhodnutí. Pochybnosti už koneckonců může vzbuzovat samotný fakt, že zástupkyně firmy nebyla na zastupitelstvu schopna říct celkovou částku, kolik bude celý projekt stát. Svojí nevědomost sice přebila svojí žoviálností, ale to by nám v rámci kvalifikované debaty na tak závažné téma stačit nemělo.

Průmyslové srdce

Místo oslavných tirád, jak budeme mít na Hajské skvělou průmyslovou zónu, odkud se budou vyvážet součástky do německých automobilek a v krajním případě tam budeme dovážet sezónní zaměstnance z Ukrajiny, prosím začněme vést kvalifikovanou debatu o tom, jak ze Strakonic opravdu (znovu)vytvořit průmyslové centrum regionu, kde budou sídlit kvalifikovaní domácí výrobci kvalitních českých produktů, prosaditelných na domácím i zahraničním trhu, dávající lidem s vysokou kvalifikací práci za odpovídající mzdu. Jak tomu přizpůsobit místní školská zařízení a celý systém napojit na celostátní koncept ekonomiky 4.0. Za KDU-ČSL mohu garantovat, že zájem na vytvoření takového celonárodního konceptu máme a vicepremiér Pavel Bělobrádek se dlouhodobě zasazuje o zřízení ministerstva pro vědu, výzkum a inovace, které by mělo tuto agendu na starosti.

Čím dříve takovou debatu bez emocí a vzájemných výčitek zahájíme, tím lépe. Jinak si totiž koledujeme o velké problémy. Hajská může být prvním symptomem.

 

Mgr. Vladimír Hanáček

předseda OV KDU-ČSL Strakonice

Autor: Vladimír Hanáček

1 821 views
Líbil se vám tento článek?

11 komentářů

  1. Oberfalcer (29. Červen 2017 v 6:09)

    Vaše pochybnosti o průmyslové zóně jsou p. Hamáčku jistě legitimní. Ve vašem článku však vidím několik ale. Předně území Hajské je infrastrukturně nedotčené proto, že se tomu nikdo před námi nevěnoval. Pravda – území bylo definováno územním plánem jako průmyslová zóna. To byl první krok, ale na dlouhá léta poslední. Důležité je vlastnit zde rozhodující pozemky. To se povedlo až nyní na dubnovém a červnovém zastupitelstvu. Teprve nyní můžete činit další kroky, bez vlastnictví jste nemohl fakticky nic. Developer Panattoni je zatím pouze zájemcem o vybudování výrobních závodů „na klíč“ investorům. Žádná smlouva s ním v současnosti neexistuje a o bianco šeku nemůže být tedy ani řeč, ani o investičních pobídkách nepadlo nikdy žádné slovo. Přesto s těmito termíny ve svém příspěvku operujete jako s hotovou věcí. Dále už víte dopředu, že to bude montovna a také víte, že mzdy budou 15 tis. hrubého. Jelikož jsme většinovými vlastníky (radnice), je na nás, jaké dojednáme podmínky o charakteru průmyslové zóny. Smysl vašeho příspěvku jsem pochopil v posledním odstavci – nejde o příspěvek k diskuzi o průmyslové zóně Hajská a její vazbě na budoucí možný rozvoj Strakonic, ale o pouhou předvolební agitku strany KDU, kde vyzýváte k jakési celonárodní debatě o směřování českého (potažmo strakonického) průmyslu. To celý váš příspěvek alespoň v mých očích devalvuje. Takže aby bylo jasno, nikdo z nás na radnici nepěje na skutečný (nikoliv jen papírový) vznik průmyslové zóny oslavné tirády jak píšete, ale místo nekonečného planého žvanění se snažíme dělat postupné konkrétní kroky směřující k jedinému – vytvoření podmínek na vstup soukromého podnikatelského kapitálu do Strakonic, k jeho zasídlení a vzniku kvalifikovaných pracovních míst pro lidi z města a blízkého okolí. Od toho si slibujeme nabalení se dalších infrastrukturních investorů v oblasti bydlení, služeb atd. Tedy snažíme se dělat něco, co se tady desetiletí nedělo. Žvanění už bylo z našeho pohledu dost a v klidu ho přenecháme jiným, my děláme a chceme dělat praktické kroky – skutečné činy. Nic ve zlém, ale nejsem si zcela jist, zda vám tento přístup přinese kýžených 10% v podzimních, ale i jiných volbách.

    • Vladimír Hanáček (29. Červen 2017 v 8:52)

      Děkuji za komentář, pane inženýre! Že jste jako současné vedení odstartovali proces přípravy a předtím byla průmyslová zóna pouze zanesena do územního plánu je jasné. Mně osobně by se asi víc líbilo, kdyby orná půda zůstala ornou půdou a průmyslová zóna vyrostla jinde, ale budiž, chápu, že využít brownfieldů je v tomhle směru náročnější a asi je to ve městě i menšinový názor. Že není smlouva s firmou Panattoni ještě podepsána jsem pochopil. Kdyby byla, tak by samozřejmě měla být zveřejněna a mohli bychom si v ní počíst. Navíc zastupitelstvo hlasovalo pouze o výkupu pozemků.
      Moje pochybností pocházejí z toho, co k tomuto tématu bylo zveřejněno, tj. průběh projednání bodu na dubnovém zastupitelstvu a mediální výstupy. Úsudek o možném vyústění záměru daného developera si je možno udělat, jak taky v článku píšu, z jejich dosavadní projektů. které visí na jejich webu. A taky ze znalosti poměrů v některých jiných průmyslových zónách, např. i té písecké. Kolik která firma zaměstnancům platí se člověk snadno dozví. Stačí mít třeba známého, který tam dělá a je ochoten říct, za kolik… Že si jako vedení města tyto souvislosti uvědomujete mě těší. I proto je dobře, že se o tom (veřejně) bavíme.
      A ještě k tomu politickému rozměru: ano, byl bych rád, kdyby naše lokální strakonické počínání bylo součástí kvalitní celonárodní strategie ozdravení našeho hospodářství skrze překonání fenoménu !montovny“ směrem k technologickému rozvoji v duchu „Průmyslu 4.0″. Možná je to příliš vysoká ambice, ale nevidím jí jako nereálnou.
      Předvolební „agitkou“ můj příspěvek být může, ale nevím, proč by ho to mělo nějak devalvovat. Považuji za zásadní a správné dělat předvolební agitaci formou rozpravy o zásadních věcech, nikoliv rozdáváním koblih nebo lacinými útoky na konkurenci…
      Přeji pěkný večer!

  2. senior (29. Červen 2017 v 8:04)

    Předvolební agitka pana Hanáčka, který nám strakonickým za KDU ČSL garantuje , že panu předsedovi Bělobrádkovi jde především o vznik dalšího zbytečného ministerstva , aby mohl v dalším období zůstat ministrem , lépe řečeno , byl nadále u korýtka . Tomu opravdu věřím . Nebo si snad pan Hanáček myslí , že toto ministerstvo změní český systém vzdělávání ?

    • Vladimír Hanáček (29. Červen 2017 v 9:03)

      Děkuji za komentář! Zmínku o úsilí Pavla Bělobrádka prosadit ministerstvo pro VVI jsem uvedl proto, že pokud chceme ve Strakonicích mít kvalitní průmyslovou výrobu, jen těžko si jí vybudujeme sami bez jakékoliv pomoci „shora“. Ministerstvo bude zbytečné, pokud takovým projektům nebude schopno napomoct, a to bez ohledu na to, kdo bude ministrem. Pavel Bělobrádek jím bude moct být, pokud bude KDU-ČSL ve vládě, resp. pokud koalice Lidovců a Starostů překročí 10% ve volbách…;-)
      Český systém vzdělávání, se jistě nezmění ze dne na den a rozhodně nejsem naivní optimista. To ovšem nic nemění na tom, že bychom se měli spokojit s tím, že se v minulých desetiletích v mnoha směrem zaspalo, resp. udělali kroky k horšímu…

      • senior (30. Červen 2017 v 7:49)

        Chápu Vaší snahu o podporu KDU ČSL v začínajícím předvolebním období . Na druhé straně jsem přestal věřit tomu , že klasické politické strany mezi něž KDU ČSL rozhodně patří , jsou v koaličním systému vládnutí schopné cokoliv změnit . Nejsem nadšený z preferencí hnutí ANO , na straně druhé si přeji aby předvedlo , že lze vládnout jinak než uplynulých 27 let vládly strany klasické . Proto nevěřím ve vznik nových ministerstev v očekávání že „zhora“ pomohou řešit problém např. průmyslové zóny ve Strakonicích. Pokud si neporadí místní politici , nikdo jim nepomůže . Na rozdíl od Vás si myslím , že zástupkyně developera Panattoni byla při vystoupení na zastupitelstvu města dost přesvědčivá a jako partner města bude užitečnější než nové ministerstvo v čele s panem Bělohrádkem .

        • Vladimír Hanáček (1. Červenec 2017 v 9:56)

          Přesně jste vystihl, že jde o spolupráci státních orgánů a samosprávy. Ta je potřebná už s definice. Samospráva je limitována zákonným rámcem své působnosti a „balíkem peněz“, který jí stát na základě RUD určí. Na druhé straně ale centrální plánování jsme tu už měli a je jasné, že o tom, kde bude jaká továrna, co se v ní bude vyrábět, kde vezme zaměstnance atd. nemůže rozhodovat pouze státní úředník v Praze bez znalosti místních poměrů… Proti spolupráci se soukromým sektorem nic nemám, ale musí být jasné zadání.
          Hnutí ANO se účastní vlády už 3 a půl roku a že se jeho představitelé tváří, že všechny úspěchy jsou jejich zásluha a všechny problémy jsou způsobeny koaličními partnery by z mého hlediska neměl být důvod k tomu, aby získalo jednobarevnou většinu. Máte pravdu, že by se pak neměli na koho vymlouvat, ale moc jak známo korumpuje a dát někomu takovou sílu je přinejmenším záruka toho, že jí nějakým způsobem zneužije…
          KDU-ČSL si prošla hlubokou očistou po roce 2010, kdy vypadla ze Sněmovny. Přidalo se do ní spousta mladých lidí, kterým ani nemohlo jít v danou chvíli o nic jiného než o hodnoty, poněvadž žádná jistota návratu nebyla… A ve Strakonicích není dosud… Tím nechci říct, že máme patent na rozum nebo nemůžeme dělat chyby, ale každou politickou stranu dělají především lidé, kteří jí reprezentují. Z tohohle hlediska je i volební porážka občas zdravá, nikoliv však trvale.

          • Senior II (2. Červenec 2017 v 3:34)

            Nefandím Babišovi , na druhé straně se nebojím návratu k totalitě . Byl by sám proti sobě , přišel by o velký majetek , který má převážně v Česku . Přál bych si , aby mu zastoupení ve sněmovně umožnilo změnit koaliční systém na většinový . Důvod je jasný . Vítězná strana bere vše . Vládne , ale za své vládnutí má jasnou odpovědnost , nemůže se vymlouvat na názor koaličního partnera . V současné době nám voličům mohou všechny partaje slibovat i nesplnitelné , protože ústup od svých cílů zdůvodní nutností „korekce“ . Hlavní je získat koryto a poté se na další období na voliče se re .

          • Šnobr (2. Červenec 2017 v 5:07)

            A něco k té montovně bys říct nemohl?

  3. senior II (2. Červenec 2017 v 8:34)

    Mohl , ale o žádné montovně ve Strakonicích nevím . Zeptej se pana Hanáčka .

    • Šnobr (2. Červenec 2017 v 9:04)

      Pan Hanáček napsal obsáhlý článek. Radši ty furt nekomentuj věci, kterým nerozumíš, děláš tu ze sebe jenom vola :D

  4. F.K.Ladislav (13. Červenec 2017 v 4:57)

    Berme tento článek za začátek veřejné diskuze o průmyslové zóně ve Strakonicích. Jelikož se SV brání debatě (resp. napadá každého, kdo odporuje jediné správné vizi světlých zítřků, jak se stalo jejím zvykem) a činí nevratné kroky, tj. hlasuje v zastupitelstvu pro záměr prodat pozemky a zároveň je vykupuje pro developera, je třeba se k věci postavit věcně a pokusit se předložit argumenty, na jejichž základě by se omezily negativní jevy, plynoucí ze špatně připraveného projektu. Je tu sice naděje, že se současná koalice nedostane dál a projekt sám vyhnije jako slavná Přádelna, na níž se už do konce volebního období nesáhne, ale na to nelze spoléhat. S většinou Vladimírovo úvah souhlasím, jen vidím akcenty jinde. Protože má reakce je na samostatný článek, budu jej publikovat ve svém blogu na webu Jihočeských týdeníků.

Nechcete pejska k adopci?