Fejeton: Máme se bát? Odpověď zní ano, máme!

Na webu http://www.jcted.cz/strakonicko/fejeton-mame-se-bat/ zveřejnila redaktorka Kolářová fejeton o uprchlících z Afriky. Co má obsah společného se zprávami z regionů? Zdánlivě nic. Anebo jinak, mnoho lidí si to přeje. Je to jednoduché a pohodlné, i když tím strkáme hlavy do písku. Přitom vlastní zkušenost je nesmírně cenná. Zvláště v době, kdy i rozsáhlé studie píší lidé, kteří lidově řečeno nevytáhli paty z domu.

Foto_1Již jako student geografie na VŠ jsem se seznámil s mapami budoucích migrací obyvatel v různých částech světa. A hle, dnes se potvrzuje to, co předvídali naši otcové a dědové. Jim stačil k poznání zdravý selský rozum a umění dát si dohromady fakta. I ten terorismus se potvrzuje, ten prostě z chudoby na jedné straně a z bohatství a touze po moci na straně druhé vyplývá.

Většinou každý sklidí, co zaseje. Evropa dnes sklízí své zaměření na multikulturalismus a na bezbřehou toleranci vůči tomuto jevu. Svět přitom po staletí fungoval trochu jinak, než si dneska představuje spousta amatérů, kteří se dostali do vysoké politiky. Problém nenastal až nyní, kořeny má v minulosti. Třeba ještě v roce 1913 byly největšími kolonizátory v Africe státy Francie, Británie, Portugalsko, Španělsko, Německo, Itálie a Belgie. Uvedené země odvezly z Afriky obrovské bohatství a nechaly místní obyvatele zchudnout. A víte, že dodnes mnoho afrických zemí musí stále platit třeba Francii daň z kolonizace?! Neměly by tedy největší díl zodpovědnosti nést země, které díky rabování Afriky v minulosti zbohatly? Proč to mají odnášet země, které z toho nikdy nic neměly?

Foto_2Jde dnes opravdu o migranty, kteří se bojí o svůj život? V mnoha případech ano. Podívejme se ovšem na problematiku reálným pohledem a ne očima evropských byrokratů, kteří se snaží za každou cenu zachovat celek, který byl od počátku neživotaschopný. Vždy jsem byl příznivcem spolupráce v Evropě. Ne ale modelu, který se začal uplatňovat od počátku 90. let.

Třeba ekonomika. Stíhá nás jedna krize za druhou. Jak je to možné? Odpověď je jednoduchá. Prostě si pořád na něco hrajeme a zavedli jsme v Evropě přerozdělovací systém, za který by se nemusela stydět žádná socialistická země. Myslím, že znám jednoduchý a účinný lék na většinu evropských finančních problémů. Prostě zavést základní principy kapitalismu, které v Evropě fungovaly například v 70 a 80 letech minulého století. My jsme Foto_3opravdu kapitalismus po roce 1989 u nás nikdy nezažili! Jde jen o fráze, které mají zakrýt tunelování, rozkrádání a obrovský amatérismus.

Vraťme se k uprchlíkům. I zde nazývejme věci pravým jménem. V Africe a dalších chudých zemích ve světě existuje problém. Ten zneužívají nejrůznější teroristické skupiny. Chtějí zničiti Evropu a Spojené státy. Obojí se jim daří a my jim k tomu sami svou hloupostí napomáháme. Islámský stát na svém tažení vykrádal banky a loupil, kde se dá. Nyní peníze dává uprchlíkům a jejich prostřednictvím okupuje Evropu. Kde by jinak chudí lidé z Afriky vzali peníze pro převaděče?

Do Evropy se dostává předvoj, který, když si tu necháme, tak za nimi půjdou celé rodiny. Už dnes například v Německu radí mladým ženám, aby nenosily krátké šaty, že to uráží náboženství a cítění uprchlíků. Divíme se tomu, ale stále ustupujeme. Uprchlíci nemají co ztratit. Bude jich stále více a my to nezvládneme. Neustále přitom čteme, jak nám politici lžou, že vše je pod kontrolou. Chcete příklad? Prý budou ubytovaní ve speciálních zařízeních.

Foto_4Realita? Například téměř čtyři stovky migrantů musely již letos úřady propustit ze zařízení pro utečence, protože nestihly projednat jejich případy. Problém se nám nezačíná vymykat z rukou, ten se již dávno vymkl! Probuďme se konečně a važme si praktických zkušeností lidí, jako je třeba zkušenost redaktorky Kolářové. Začněme se bát a jednat! Ještě máme čas. Moc ho ovšem nemáme. Uplatňujme zdravý rozum. Pomáhejme tam, kde nastal problém. Nepouštějme ho ovšem k nám domů, nebo žádný domov mít nebudeme. Nejde o strašení, jde o realitu.

Text a foto z Asie a Afriky Karel Janský

 

Článek je osobním stanoviskem občana města Strakonice

Autor: Karel Janský

725 views
Líbil se vám tento článek?

Nechcete pejska k adopci?