Skotské dudy jsou ve Strakonicích raritou, ale vždy ožijí při MDF, říká Karel Klíma

Karel Klíma, absolvent strakonického gymnázia, serveru eStrakonice.cz poskytl rozhovor o své hudební činnosti – jeho nástrojem jsou skotské dudy.

  1. Jak bys laikovi co nejvýstižněji charakterizoval rozdíl mezi skotskými dudami a těmi českými?

karel_1Nejvýstižněji? Vzhled a zvuk. Už na první pohled lze poznat, že skotský dudák do nástroje fouká pusou. České dudy jsou naopak dofukovány pomocí dmycháku. Dále to jsou píšťaly. Charakteristickým znakem skotských dud jsou tři drony (píšťaly) položené přes levé rameno hráče. České dudy mají jeden huk umístěný za zády dudáka. Přednička (u skotských dud nazývaná „chanter“) má trošku jiný tvar a konstrukci. Navíc má odlišný prstoklad. Co je ale opravdu zásadní rozlišující znak skotských dud od těch českých, je zvuk! České dudy jsou poměrně tiché a lze k nim zpívat. Zvuk skotských dud je ostrý a dosahuje až 120 dB. To už nikdo nepřezpívá ani nepřehraje jiným akustickým nástrojem.

  1. Kolik času jsi jim již věnoval?

Tento víkend jsou tomu přesně tři roky, co na ně hraju. První rok jsem ale absolvoval hraním na „practice chanter“. Jedná se o cvičnou předničku, na kterou se budoucí dudák naučí prstoklad, ozdoby a všechny skladby, které hodlá hrát na dudy. Na ní cvičím i teď. Co se týče samotných dud, ty jsem dostal až o rok později. Bylo to v létě 2013. Od té chvíle mi ubíhala roční lhůta, abych se na ně naučil hrát. Rozfoukat, naučit se první skladby a pochodovat k tomu. Chtěl jsem se totiž v následujícím roce zúčastnit průvodu skotských dudáků na MDF. Takže jsem trénoval každý den. Nejdříve jsem kvůli velké fyzické námaze při hře na dudy hrál jen 10-15 minut. Postupně se ale zvětšovala síla a kapacita mých plic, takže se i doba hraní na dudy prodlužovala, až jsem byl schopný hrát hodinu bez přerušení. Těsně před festivalem v roce 2014 jsem cvičil i 4 hodiny denně. Vše nakonec vyšlo a já si splnil sen. Momentálně ale hraji méně, protože jsem finišoval se školou. V únoru jdu ale k dudáckým zkouškám, a tak musím obnovit i intenzívní hraní na dudy.

  1. Strakonice mají bohatou dudáckou tradici, jakým způsobem k ní přispívají zrovna skotské dudy?

Doposud jsou skotské dudy ve Strakonicích raritou a dlouho jí ještě budou. Tudíž je jejich význam ve zdejší dudácké tradici minimální, možná až nulový. Významu ale nabudou během MDF. V ten moment jsou skotští dudáci se svým nástrojem v zájmu mnoha posluchačů. Po festivalu ovšem nastávají dva roky útlumu, kdy se po skotských dudách slehne zem. Snad do budoucna tomu bude jinak, protože mám takovou heretickou myšlenku o vytvoření skotské dudácké kapely zde ve Strakonicích. K tomu je ale zapotřebí mít čas a zájemce, kteří by byli ochotni věnovat se naplno skotským dudám a bubnům. A především je potřeba mít vstřícné okolí, protože skotské dudy uprostřed jiné dudácké tradice působí poněkud provokativně.

  1. Můžeme z tvého pohledu festival Strakonice nejen sobě označit jako úspěšný?

karel_2Z mého pohledu určitě ano. Po dlouhé době jsem opět viděl „život“ ve městě. Je to ovšem můj názor, protože jsem jako účinkující byl uprostřed všeho toho dění, nevím ale, jak festival vnímají samotní diváci. Pestrostí programu si myslím, že si každý vybral a souhlasil by s mým pozitivním hodnocením celého festivalu.

  1. Jaký měl festival největší přínos?

Jsem rodilý Strakoňák, ačkoliv jsem delší dobu bydlel mimo Strakonice (Mladějovice, Katovice). Zde bydlím od roku 2007 a nikdy jsem neměl představu o takovém množství souborů, umělců apod., kteří zde působí. Nyní byla možnost ukázat, že Strakonice nejsou kulturně ospalým městem, jak by se mohlo zdát. Jen je potřeba tu pestrost dát nějakým způsobem najevo. A toto byl jeden z nich.

  1. Zaznamenal jsi naopak nějaké nedostatky v organizaci?

Jestliže pořádáte jakýkoliv festival, vždy se vyskytnou nějaké komplikace. Co vím já, tak jediný neduh, který ovšem při tak velkém programu musel nastat, byly časové posuny pro účinkující. Když potom hrajete na třech místech za sebou, a někde dojde k odložení hraní třeba o půl hodiny na jednom místě, je problém dostavit se do dalších míst včas. Není to ale žádná velká výtka. To k větším akcím prostě patří a je to zcela omluvitelné. Vždy se dalo domluvit s pořadateli a v konečném důsledku vše klaplo. Za to mají pořadatelé u mě velikou pochvalu.

Autor: Lukáš Houdek

2 088 views
Líbil se vám tento článek?

Nechcete pejska k adopci?