Národe český, čemu jsi věrný?

Gerčáková1

Oslavy 100. výročí naší republiky jsou pomalu za námi. Po celé vlasti se sázely lípy, symbol našeho národa. Připomínala se osobnost T. G. Masaryka, prvorepublikové hodnoty, historický vývoj, pilíře demokracie… Jiní vtipkovali, že je škoda, že se ta republika svého výročí vlastně nedožila… Někdo byl rád, že je další příležitost k oslavám… A jak to někdy bývá, byli i tací, kterým to bylo upřímně jedno…

Dle našeho prvního prezidenta se státy udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Jestlipak je známe?  Jak jsme na tom dnes? Jaké máme ideály, zdali vůbec nějaké?

Současná doba bývá označována jako postmoderní, (pseudo)humanistická, technologická, digitální… Doba rychlých a velkých změn. Je vůbec možné, aby naše společnost mohla stavět na něčem „starém“, aktuálním a významným před sto i více lety?

Jsem si jistá, že ano. Neboť to nejdůležitější, co je podstatné pro každého jedince, národ, tedy i pro celé lidstvo, zůstává stejné navěky. Pojďme si tedy připomenout nadčasový odkaz nejmoudřejších a nejuznávanějších osobností našich dějin:

TGM prohlásil: „Zakládám demokracii na lásce – na lásce a spravedlnosti, jež je matematikou lásky, a na přesvědčení, že máme na světě pomáhat k uskutečňování řádu Božího, k synergii s vůlí Boží.“

Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin a demokracie.“

Jak vám to zní? Zdalipak víte, co je vůle Boží, jak vypadá Boží řád, kdo (opravdu) byl a je Ježíš? A co je to vlastně ta „láska“, o které se tak vznešeně mluví, ale málokdo ví. A všichni po ní tolik touží (a možná si to ani neuvědomují).

Pojďme tedy dál, neboť inspirací pro Tomáše Masaryka, z jejichž myšlenkami se plně ztotožňoval, nebyl nikdo menší než mistr Jan Hus a Jan Ámos Komenský. A to je hezkých pár let zpátky. A pořád stále aktuální…

Odkazy Jana Ámose Komenského, národu českému a moravskému, vlasti milé (Kšaft umírající matky Jednoty bratrské):

„Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!“ Že to znáte? Ano, známá Modlitba pro Martu vycházela z modlitby Komenského. A v podstatě to můžeme brát i jako proroctví, které se naplnilo. Z víry. K zamyšlení: jak to asi myslel těmi hříchy našimi…?

„Napřed, milost k pravdě Boží čisté, kterou nám před jinými národy prvé službou Mistra Jana Husa našeho ukazovati začal Pán, a kterou on krví svou zpečetil…
Za druhé poroučím tobě horlivou žádost k vyrozumívání pravdy Boží. Odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou,
kterou synové moji z původních jazyků do češtiny s pilností velikou uvedli…
Za třetí poroučím také, aby se u vás Kristu přálo nejen jako proroku kazatelny, nejen jako knězi a biskupovi oltáře, ale také jako králi trůnu a berly ke konání soudu nad neposlušnými…“

A jsme zas u Boží pravdy, Bible svaté, Ježíše Krista… Národe český, kde ses ztratil? Kde se touláš a potácíš, že jsi uvěřil lžím a polopravdám? Na čem stavíš svůj život, svou budoucnost? Kde jsou tvé ideály? Myslíš, že jsi dnes moudřejší, vzdělanější a zkušenější? Pořád nechápeš?

Ano, doba se mění, ale v srdci člověka zůstávají stejné touhy. Chcete důkaz? Jeden vtipný bych měla. Podívejte, že i s tou mládeží je to pořád stejné :-):

„Za šesté odkazuji tobě lepší, pilnější a zdárnější cvičení mládeže, než bývalo…“

Tak tedy: „Živ buď, národe posvěcený, v Bohu; neumírej,“ neboťJežíš Kristus včera i dnes tentýž jest, i na věky.“

Gerčáková2

Kresba Pavel Bosman. Život víry, ročník 29/říjen 2018, str.18.

 

Projekt Staleté kořeny: http://www.staletekoreny.cz/

Strakoňáci přejí naší republice: https://www.youtube.com/watch?v=8vf1A-74fcc

 

Autor: Martina Gerčáková

1 244 views
Líbil se vám tento článek?

Nechcete pejska k adopci?