Kritika nesmí být demagogie, varoval zakladatel státu T. G. Masaryk

Před 105 lety, 28. 10. 1918, vznikl po rozpadu několik století trvající rakouské monarchie samostatný československý stát.

Za jednoho z hlavních tvůrců je považován filozof Tomáš Garrigue Masaryk. Právě jeho postoje jsou často zapomínány, mnohdy si jej totiž připomínáme pouze jako prezidenta. Pojďme si proto alespoň v krátkosti některé důležité názory připomenout.

Demokracie

Masaryk se dějin zapsal hlavně jako bytostný demokrat. Dle něj toto společenské uspořádání musí dbát především na sociální aspekty. „V republice, v demokracii, nesmí být možné, aby jednotlivci nebo stavy vykořisťovali své spoluobčany. V demokracii člověk člověku nesmí být prostředkem.“ V zásadě je tedy proto pozdější tzv. politika Hradu označována jako liberální a reformně socialistická.

Náboženství

Často zapadají i Masarykovy náboženské názory. Z filozofického hlediska patřil k lidem silně věřícím. Z hlediska institucionálního ovšem proslul tvrdou kritikou katolické církve. Především jeho zásluhou stát vycházel z husitských (evangelických) hodnot. I prezident si těžko hledal cestu k předsedovi lidovců Šrámkovi.

Sám Masaryk vstoupil do Českobratrské církve evangelické. V náboženských otázkách spojoval teokratické významy s pohledy sociálními. Některá jeho slova proto vzbuzují obdiv dodnes. „Liberté, égalité, fraternité. I francouzská revoluce přijala de facto přikázání Ježíšovo. Přikázání lásky k bližnímu. Zní to jako paradox, ale je to pravda. I francouzští racionalisté byli teokraté, třebaže boha měli jen jako nejvyšší bytost.“

Negace? Ne, spolupráce!

Pokud bychom si v 21. století měli z myšlenek prvního československého prezidenta něco odnést, jedná se o postoj ke kritice. „Nemluvím proti kritice, naopak – přeji si kritiky všech vad a omylů. Jenomže ta kritika nemá být k dělání demagogie. Pravá kritika není negace, ani svalování odpovědnosti na druhé, ale spolupráce a spoluodpovědnost.“

Jako by Masaryk popisoval kampaně i v naší době. Kolikrát se setkáváme s nezájmem o názor druhého, s fanatickým odmítnutím něčeho, co nezapadá do „správného“ názorového rámce. A to nejenom v oblasti politické.

Při zamyšlení se nad strastmi současného světa ovšem musíme uznat, že „demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“

FOTO: wikipedia.org (https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Garrigue_Masaryk#/media/Soubor:Tom%C3%A1%C5%A1_
Garrigue_Masaryk_1925.PNG)