Strakonice by měly více prosazovat své zájmy, tvrdí porevoluční starosta Augustin Koch

Někdejší představitel Občanského fóra stál v čele radnice jako první porevoluční starosta a ocitl se u klíčových změn. Došlo například k přejmenování mostu Klementa Gottwalda na most Jana Palacha či Revoluční náměstí se změnilo na Velké náměstí. Před nástupem na radnici pracoval Augustin Koch 13 let jako odborný asistent na VŠSE v Plzni, na MU ČSAV v Praze a Gymnáziu a SEŠ ve Vimperku. Dlouhá léta také hrál basketbal, poté působil jako jeho rozhodčí. Po několika desetiletích socialistické výstavby obrátil kormidlo k demokracii. Jak vnímá dnešní Strakonice?

 

Po Vašem působení mj. na plzeňské katedře matematiky jste se stal krátce po revoluci starostou. Které větší projekty tehdy město řešilo? Jsou dnes již všechny dotažené do konce?

Téměř žádné. Šetřilo se, jeden rok se dokonce vypínalo na noc veřejné osvětlení. Byla dokončena úpravna vody v Pracejovicích, postavila se třetina severního půloblouku, na který sehnal peníze ještě tehdejší předseda Ivan Čech. V přípravě bylo dosud nerealizované přemostění vlakového nádraží z ulice 5. května do ulice Podsrpenská za tehdejších téměř 300 milionů.

koch1

Za Vašeho starostování byl dokončen hotel Bavor, stavba původně připravovaná jako ubytovna, později fungovala jako čtyřhvězdičkový hotel. Jak byste řešil současnou situaci, kdy není využíván?

Rozhodně nebourat. Situace je vinou zejména špatného managmentu, ve Strakonicích chybí ubytovací kapacity. Město tehdy poskytlo pozemky, mělo pouze minoritní podíl a do chodu hotelu nemohlo vůbec zasahovat.

 

Pozemky naplánované v průmyslové zóně Hajská se radnici již povedlo vykoupit, stále je však prázdná. Co byste doporučoval?

O tomto nemám příliš informace, chybí tam například vlečka.

 

koch2Dříve vypracovaná studie architekta Patrika Kotase nového autobusového terminálu nebyla realizována a zvolena byla minimalistická varianta se šikmými stáními. Je to podle Vás dostačující?

Autobusová doprava je utlumena, mohl by tam být větší komfort pro cestující a větší dostupnost služeb.

 

Do konce nebyla dotažena ani rekonstrukce Velkého náměstí podle původní studie doc. Kiszky. Počítalo se například s komerčním využitím rampy. Jak byste situaci řešil Vy? Rampu využít, nebo zbourat?

Rampu bych spíše zachoval a osobní zájmy by určitě neměly blokovat rozvoj města.  Těžko lze vytvořit důstojný a pohledný střed města na tak značně svažitém terénu. Příležitost vybudovat reprezentativní náměstí je stále v lokalitě Na Ostrově, kde je chybou, že město nezískalo větší část lokality do svého vlastnictví.

 

Dokázal byste jmenovat 3 největší problémy města?

Složení městského zastupitelstva, které by nemělo být zcela jednostranné.

Stav některých komunikací, komunikační napojení, nedořešené cyklostezky a míchání provozu chodců a cyklistů. Překvapuje mě například, že současná rekonstrukce mostu Jana Palacha nezahrnuje jeho rozšíření alespoň o metr. Most byl původně plánován pouze jako třípruh, mohlo dojít k rozšíření jízdních pruhů a oddělení provozu pro cyklisty. Dotažena nebyla do konce ani tehdejší komunikace R4, dnešní dálnice D4, která podle jednoho z plánů měla v polovině 70. let vést již k Volyni a během 80. let měla být dotažena na hranice. Strakonice by měly více prosazovat své zájmy ohledně dopravní infrastruktury. Zmínit lze také nekoncepční řešení parkování. Vhodné by bylo nezpoplatňování parkovišť a budování parkování v suterénu novostaveb, jako je tomu jinde.

Nedořešené centrum města a umístění teplárny na bývalém dětském hřišti v centru. Teplárna byla postavena v roce 1954 podle tehdejšího sovětského vzoru umístění průmyslu téměř do center měst. Umístění ve východní části města by bylo bývalo vhodnější, dnes s tím lze těžko něco dělat.

 

koch3Co se ve Strakonicích naopak podařilo?

Nedošlo k privatizaci vodního hospodářství, Strakonice mohou v tomto fungovat nezávisle a mají dostatek vody. V tomto kladném duchu pokračovala i následující vedení města.

Podařilo se zvýšit počet kulturních akcí. Otázkou může být na úkor čeho.

 

Od Strakonic se osamostatnilo několik obcí (konkrétně Řepice, Rovná, Droužetice a Mutěnice). U jiných měst tento trend pozorován nebyl. Není výhodnější správa jedním územním plánem, společnou infrastrukturou a participací obcí v rozpočtu města? Případně opětovné připojení obcí?

Je to jejich tehdejší rozhodnutí. Svou roli hráli i dislokační poplatky (například za cihelnu v Mutěnicích).

 

Autor: Jan Broulím

2 746 views
Líbil se vám tento článek?

1 komentář

  1. Rudolf Oberfalcer (27. Červenec 2022 v 7:37)

    Když to čtu, tak je dobře, že pan Koch nedostal příležitost být déle starostou a musel odejít.

Nechcete pejska k adopci?