Má malá vodní elektrárna ničit životní prostředí?

Na Pětikolském jezu ve Strakonicích by měla vzniknout malá vodní elektrárna. Je opravdu nezbytně nutné ničit přírodu, kulturní dědictví, klidovou zónu?

Do současné doby povolení vydaná Krajským úřadem a dalšími dotčeními institucemi nasvědčují skutečnosti, že by měla na pravém břehu řeky Otavy vzniknout malá vodní elektrárna – MVE.

Nelze se domnívat, že název malá vodní elektrárna znamená zanedbatelné opatření. Nikoliv, jedná se o rozsáhlý technologický objekt v pořizovací hodnotě více jak 55 mil. korun o šířce 15 m, hloubce 8 m se dvěma Kaplanovými turbínami, jež budou vyrábět elektřinu. Společně s tímto dílem vzniknou ruku v ruce technická zázemí objektu, která nikterak k atraktivitě místa nepřispějí.

Realizací tohoto díla utrpí nejen příroda, kterou padne za oběť 16 vzrostlých stromů o průměru okolo 40 cm a zhruba 30 m2 keřového patra. Dopad se dotkne i fauny ve vodě i v její těsné blízkosti.

Dojde k dehonestaci odpočinkové a klidové zóny v okolí Strakonického hradu. Hrozí reálné nebezpečí usazování naplavenin, které řeka přirozeně přináší a sama si s nimi poradí, ovšem ne tak v případě rapidně zmenšeného průtoku vody přes jez. Naplaveniny se budou nad jezem ukládat a výsledkem bude zapáchající stoka, jíž nebude možné použít k odpočinku.

vlajkaNecitlivý estetický a architektonický zásah u národní kulturní památky znehodnotí její cenné okolí, využívané hojně jak turisty, tak místními obyvateli k odpočinku a relaxaci.

Obavy hrozí i z poškození protipovodňových opatření, která byla vybudována právě v těchto místech.

Vedení města podniká v těchto dnech veškeré dostupné právní kroky proti vzniku vodního díla – malé vodní elektrárny na Otavě.

Stručná charakteristika stavby

Účelem výstavby malé vodní elektrárny je výroba elektrické energie s využitím hydroenergetického potenciálu Pětikolského jezu. Ve směru toku bude vybudován železobetonový vtokový objekt k přivedení vody k MVE. Tento vtok je zajištěn štětovou stěnou zakotvenou do skalního podloží.

Samotné dílo MVE sestává ze spodní stavby, ve které budou umístěny dvě Kaplanovy turbíny společně se složitým systémem rozvaděčů nízkého a vysokého napětí, transformátorů a kabelovými kanály. Konstrukce spodní stavby bude překryta střechou, staticky navrženou tak, aby umožnila pojezd těžké mechanizace.

Horní stavba obdélníkového půdorysu o rozměrech 6,9 x 2,7 m s výškou nad terénem 3,85 m je provedena z železobetonu. Zde budou osazeny vstupní dveře v plechovém provedení, hliníková okna, větrací otvory pro odvod vzduchu ze strojovny a drážky pro mobilní hradidla. Po obvodu stavby budou umístěna ocelová zábradlí.

Výtokový objekt navazuje bezprostředně na výtok ze savek turbín ze spodní části MVE. Je proveden jako železobetonová konstrukce s novou nábřežní zdí.

I z velmi stručného popisu je patrné, že se nejedná o zanedbatelné dílo.

 

Informace z odboru životního prostředí týkající se průtoku vody na Pětikolském jezu:

Maximální povolené množství povrchové vody využívané pro budoucí MVE 11,7 m3/s.
Při provozu MVE musí být trvale zajištěn odběr vody pro Teplárnu Strakonice, a.s. ve výši 1,1 m3/s, na pravém břehu Otavy, práh vtoku 390,00 m n m. dle rozhodnutí KUJCK.
Dále musí být zachován minimální zůstatkový průtok ve výši 3,49 m3/s, přičemž bude zajištěn průtok levého ramene Otavy (1 m3/s) a odtok pod jez (2,49 m3/s).
Povolený odběr vody do pivovaru je 8 l/s.
Pro ilustraci k 15.1. 2016 byl průtok vody přes jez okolo 6 m3/s.

 

Zaujal Vás tento článek? Zapojte se do diskuze!
Pravidla komentářů:
1) diskutující se podepíše svým celým jménem,
2) je zakázáno kohokoliv urážet a vulgárně napadat,
3) nesplnění alespoň jedné z těchto podmínek znamená smazání komentáře.

Autor: Markéta Bučoková

1 661 views
Líbil se vám tento článek?

5 komentářů

  1. Kamil Kuchta (17. ledna 2016 v 1:46)

    Pořád nějak nechápu kam by se měla jako ta voda vytratit. Elektrárnou jenom proteče a pokračuje dál ne? Nebo už MVE umí přeměnit hnotu na energii? 😀

  2. Bronislav Černý (18. ledna 2016 v 10:43)

    A kdopak je investor? A čím se živil za minulého režimu jeho otec? To bychom snad měli vědět, která ruka kterou myje. Děkuji za reakci.

    • Václav Novák (30. ledna 2016 v 12:39)

      Dobrý pane Bronislave. Ještě bychom (to je jako vy?) měli vědět , čím se živil otec jeho otce a jestli prababička nebyla u fašistů nebo komunistů ? Požádejte paní mluvčí , ona to snad vypátrá. Ach jo , dobře už asi bylo.

    • Radek (20. srpna 2017 v 8:48)

      Nitky údajně končí kdesi ve Švýcarsku. Takže opět proteče zisk do zahraničí.

  3. Martin Chvosta (4. února 2016 v 5:17)

    Investorem je firma Landreal s.r.o., kterou vlastní COINTRA s.r.o. a zde figuroval při podání žádosti na kraj např. Ing. Miroslav Toman aktuálně prezident agrární komory viz. https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Toman_(1960) a aktuálně je společníkem jeho otec – bývalý ministr zemědělství Štrougalovy vlády. To je vše, co se nechá dohledat na internetu. Pro mě jako člověka, který Strakonice má 5 km od domova je důležité, zda to bude mít klady nebo zápory.

Nechcete pejska k adopci?