Mám starost o Strakonice – proto kandiduji

 

V předvečer letošního 17. listopadu jsem oslavil 33. narozeniny a jsem druhým rokem velmi šťastně ženat. Vystudoval jsem Pedagogickou a Filosofickou fakultu JČU, kde jsem několik let působil jako odborný asistent pro dějiny raného novověku a didaktiku dějepisu. Aktuálně jsem zástupcem ředitele Gymnázia Strakonice, věnuji se hudbě, historii, společenským a občanským aktivitám a příležitostně také sportu. Rád pracuji pro místní římskokatolickou farnost, spolupracuji s muzeem, Šmidingerovou knihovnou a dalšími institucemi. Od doby, kdy jsem studoval strakonické gymnázium a navštěvoval místní ZUŠ, se cítím být Strakoňákem a rád bych zde také jednou s manželkou vychoval naše děti. Nadšení pro práci s mládeží rozvíjím jako učitel angličtiny, dějepisu, filosofie a etiky.

MZ_hradVelkou ctí je pro mne asistovat ve vedení Pěveckého sboru Gymnázia Strakonice sbormistryni a milé kolegyni Marcele Mikové. Naši dlouholetou spolupráci odměnily v posledních letech významné soutěžní a festivalové úspěchy. Ve skutečnosti ale jde především o formování sboristů i všech našich dalších studentů a studentek ke vztahu k hodnotám, bez nichž se do budoucna neobejdeme. Za ty považuji aktivní a činorodý životní postoj, odpovědnost k sobě i blízkému okolí – včetně ekologické, vztah k tradicím a kultuře, úctu k seniorům či všelijak znevýhodněným členům naší společnosti a v neposlední řadě schopnost kritického myšlení ústícího v konstruktivní komunikaci. Logická a etická argumentace by vždy měla mít přednost před vyhrocenými emocemi či heslovitými výroky a populismem, který odmítám a důrazně před ním varuji, kde jen mohu.

Pro vstup do místní politiky jsem se rozhodl na základě podnětů od mnoha mých strakonických přátel a značným impulsem mi v tom bylo také setkání s prof. Janem Sokolem, pro mne zásadní občanskou autoritou, který mne na základě vlastních zkušeností povzbudil slovy, že vyhovět návrhům bezúhonných občanů na vlastní kandidaturu je občanskou a morální povinností.  Tím se řídím a chci řídit po celý život. Veřejný prostor stojí za to, abychom jej podle svých možností kultivovali a pracovali pro „obecné dobro“ okolí a tím i sebe samých! Proto jsem se rozhodl přijmout nelehkou roli třetího z lídrů „Trojkoalice pro silné Strakonice“.

A co chci změnit či zlepšit ve Strakonicích? Naše město by mělo být atraktivní pro absolventy středních a potažmo i vysokých škol, kteří zde maturují, avšak málo se k nám vrací. Vytvořme pro ně přívětivé pracovní i životní podmínky! Například využitím programů dostupného bydlení, na něž se aktuálně soustředí politika KDU-ČSL. Mezery zůstávají v třídění a zpracování odpadů. V dosahu mého bydliště chybí šedé kontejnery na kovy a v ČR se již samostatně třídí také nápojové kartony (oranžové kontejnery). Obávám se, že svoz odpadu zdarma problém efektivně neřeší a nevede mnohé spoluobčany ke skutečné odpovědnosti. Nechť mají odpad zdarma děti a mládež do 18 let a senioři. Pro občany v produktivním věku by onen pár set korunový poplatek měl mít motivační podtext k pečlivějšímu nakládání s odpadem. Toho lze dosáhnout vhodnými osvětovými programy. Stačí se rozhlédnout po progresivních českých (i jihočeských) městech. Komunikujme také na krajské a celostátní úrovni a získejme dotační programy na revitalizaci dlouhodobě bolavých lokalit a dalších zařízení v majetku města.

2019-04_Uklidme_StrakoniceZásadním tématem je pro mne také starost o naše „rodinné stříbro“, za které považuji místní bohatou folklórní tradici, tedy strakonickou dudáckou hudbu a všechny kapely, soubory i jednotlivce, kteří se jí věnují a měli by od města mít maximální podporu. Totéž se týká ochotnických souborů i dalších zájmových sdružení, které nás všechny vzájemně obohacují a dělají Strakonice typickými a jedinečnými. Rozpočet místní kultury by na ně měl vždy dostatečně pamatovat. V tomto mám osobní zkušenost z jednoho nedalekého městyse, kde mají početné spolky a soubory mimořádnou a spravedlivou podporu, a proto také skvěle fungují a přispívají k rozkvětu celé obce.

Závěrem již jen malé odlehčení mých řádek. Je mi stejně dobře v saku, prácheňském kroji i kupříkladu v montérkách, protože v takových chvílích většinou dělám něco pro své okolí a spoluobčany našeho města a nesedím pouze v pohodlí za zabouchnutými dveřmi bytu! :-)

Děkuji Vám za pozornost věnovanou tomuto textu a prosím Vás, abyste v sobotu 14. prosince přišli k místním volbám.

Autor: Miroslav Žitný

1 424 views
Líbil se vám tento článek?

1 komentář

  1. Jan Komrska (9. Prosinec 2019 v 6:39)

    Ahoj Míro, gratuluju k důležitému rozhodnutí. Zmiňuješ, že bys chtěl, aby se do města vracelo víc absolventů středních a vysokých škol. To je asi jeden z nejnáročnějších cílů menších měst. Zmiňuješ sice dostupnost bydlení. Absolventi ale investovali mnoho času a energie do studia a ta investice se jim musí zaplatit. Proto hledají povolání odpovídající jejich kvalifikaci (náplní i mzdou). Ve Strakonicích takové pozice ale spíš nejsou než jsou. Proto by mě zajímalo, zda máš (máte) připravené nějaké konktrétní kroky, jak toto řešit. Je jasné, že je to běh na dlouhou trať.

Nechcete pejska k adopci?