V uplynulých měsících se veřejností ve Strakonicích rozšířily falešné zprávy o údajném dotování romské komunity z městské pokladny. Vzhledem k tomu, že se jedná zřejmě o záměrnou provokaci, město přešlo do protiútoku.
Sociolog Jan Keller varuje před společenskou nesnášenlivostí. (zdroj: proalt.cz)
„Víš, že město Romům platí plavečák?“, „Vondrys chce přestěhovat do Strakonic cikány ze severních Čech“ nebo „Prej mají Romové zdarma městská sportoviště“. Tyto a mnohé další fráze se rozšířily městem v uplynulé době. Nabraly takový spád, až je těžké pochopit, že jim tolik lidí uvěřilo. Ve skutečnosti se jedná jen o záměrnou provokaci, která využívá složitou socioekonomickou situaci v době krize, jež často eskaluje vůči Romům.
V tomto případě se však skutečně nejedná o dotování jedné skupiny společnosti v neprospěch další. „Město Strakonice nemá zájem zvýhodňovat někoho na úkor druhých. Usiluje naopak o příznivé soužití mezi obyvateli. Vzhledem k tomu, že by se mohlo jednat o cílené šíření poplašné zprávy, bude ze strany vedení města podáno trestní oznámení na neznámého pachatele,“ prohlásil starosta Vondrys.
Francouzský exprezident Mitterrand (vlevo) by měl být dle prof. Kellera inspirací pro řešení společenských problémů. (zdroj: wikipedia.cz)
Strakonice se loni dvakrát staly terčem pochodu neonacistů. Poprvé na jaře na Palackého náměstí, kam zamířil i předseda DSSS Vandas. Po druhé v létě po nešťastném úmrtí Milana Šlemendy. Rodina zemřelého se však od neonacistického pochodu distancovala.
Fámy na adresu Romů nejsou ojedinělé a mají za úkol vytvořit falešnou představu o dané komunitě. Dá se ale říci, že lidé podporující extrémistické pochody však vytvářejí společnost ještě horší a slouží neonacismu jen jako jeho kanónenfutr. „Problémem je, že dochází k vytváření hromosvodu, do kterého se svádí veškerá naštvanost lidí, kteří se cítí sociálně ohroženi,“ prohlásil nedávno sociolog Jan Keller a navrhuje, jak sociální problémy řešit: „Vláda musí podpořit regiony, kdyby k nám přišly evropské peníze, jsme evropský tygr.“
Jako příklad Keller uvádí kroky francouzského prezidenta Mitterranda na konci 80. let, kdy regionálně eskalující míru nezaměstnanosti vláda řešila rozšířením počtu francouzského četnictva. Opak by podle profesora znamenal výrazné posílení voličstva neofašistické Národní fronty v této oblasti.
Autor: Lukáš Houdek
